Nesmí ho být moc, aby ses zase k té změně odhodlala viď?

Hádám tak na stupnici od 1-10, cítíš, že jsi někde 7-9,5 a chceš se dostat na ten TOP 10? Cítíš, že je to možné, to by tak přeci nemohl už žít a užívat si života někdo jiný?

Pocit lehkého nedostatku je úžasný, zdravý a lehce tě tlačí být lepší. Nevím jak ty, ale na jednom místě moc dlouho nevydržím. Duše mě stále sune dál. Jako byla bych i happy na jednom místě, stát, užít si to, ale říká se, že když moc stojíš, zasekneš se.

Ani řeka, která teče proudem se svou silou, se nikde nezasekává. A když, tak je to slepé rameno, z kterého se jinak moc někde dostat 😉 Je to tak?

Dnes jsme se dívala na starou pohlednici, kam jsem si psala své sny.

Do puntíku se vše “vyplnilo. A ještě víc. Ani neumím uhádnout, co vše se “vyplní” za dalších 10 let. S obrovskou pokorou jen tiše pozoruji, udávám směr a s velikým woooow přijímám v čase, který je ten pravý.
Nespěchám, netlačím.

Jen si na chvilku představ, kde bys teď byla, kdyby to v tvém životě od začátku vypadalo jak v růžové zahradě?

Šla bys na stejné školy?
Zažila bys stejné vztahy?
Chovala by ses stejně?

Jak moc tě v tvých životních posune formoval chtíč po posunu, bolest z nedostatku a nespokojenost?

Odpověz si upřímně, právě ono přiznání sama sobě (a nejlépe zapsání do svého journaling diáře) ti pomůže na tvé cestě nejvíce.

To, co ti tak vadí, to kde cítíš potenciál, tam, kde tě to nejvíce tlačí, tam je i tvá budoucí cesta. Neboj se na základě těchto “nechtěných a bolavých myšlenek plné nedostatku a potenciálu”, udělat rozhodnutí.

Právě teď a tady.

 

ZVOL SI SVOU, I NOVOU CESTU, NOVÝ SMĚR a jdi.

Až se zítra v tvém životě objeví nové příležitosti, nepokládej to za dílnu zázraků.

To jen tvé rozhodnutí, změnilo směr celého děje. Ty už nemusíš být, kdo jsi byla. Máš na výběr, kdo budeš každý den svého života.

ROZHODNI SE. TEĎ. DNES. TADY.

A.